Čína zahájila komplexní vědeckou studii povodí Žluté řeky.
Cílem výzkumu organizovaného univerzitou Chang’an a Čínskou akademií věd je poskytnout vědecká data na podporu vysoce kvalitního rozvoje povodí Žluté řeky systematickým sledováním stavu vody, půdy, vzduchu a také fauny a flóry.
Vědci získají základní ekologická, geologická a hydrologická, ekonomická a sociální data i kulturní data povodí Žluté řeky pomocí moderních technologií.
Výzkum poskytne správním orgánům zprávy týkající se oblastí, jako jsou ekologie, hydrologie, geologie, geomorfologie, prevence katastrof, doprava a cestovní ruch.
Žluté řece se v Číně říká „mateřská řeka“. V posledních letech se na toku investovalo do ekologické ochrany a 1. dubna 2023 vstoupil v platnost zákon o ochraně Žluté řeky.
Chuang Che (Huang He – Žlutá řeka) je s délkou 5464 km druhou nejdelší řekou ve státě. Její název pochází ze žluté barvy spraší.
Prameny Chuang Che se nacházejí v pohoří Pa-jen Cha-(r) šan (Bayan Har Shan) v provincii Čching-chaj (Qinghai). Protéká Tibetskou plošinou, Sprašovou plošinou Chuang-tchu Kao-jüan (Huangtu Gaoyuan) a Čínskou nížinou. Vlévá se do Pohajského zálivu Žlutého moře a tvoří deltu. Plocha povodí je 752,4 tis. km². Průměrný průtok u ústí se odhaduje na 2–2,5 tis. m³/s; vyznačuje se však velkými výkyvy – od 250 m³/s v obdobích sucha až po 30 000 m³/s při povodni. Tato proměnlivost vodní hladiny v kombinaci s malou hloubkou a obrovským zanášením kanálu činí ekonomický význam této řeky mnohem menší než u Jang-c‘-ťiang. Zanášení je způsobeno průtokem řeky největší sprašovou oblastí na světě: Sprašovou vrchovinou.
Rychlé ukládání usazeného materiálu způsobuje časté povodně a katastrofální změny v toku řeky. V historickém období bylo napočítáno 26 změn řeky. Mezi 6. a 19. stoletím se její ústí přesunulo z okolí Tchien-ťin (Tianjin) na severu do společného ústí s Jang-c‘-ťiang na jihu – amplituda tedy dosáhla 900 km.
Význam Chuang Che pro lodní dopravu je omezený, ale podél jejího toku byly vybudovány četné přehrady, umělé nádrže a kanály, hlavně pro účely zavlažování.
Velká potopa před 4000 lety
Dramatický 4000 let starý čínský mýtus známý jako „Velká potopa Gun-Yu“ je základem čínské kultury po tisíciletí. Historici dlouho diskutovali o pravdivosti příběhu, ale překvapivá nová studie publikovaná v časopise Science tvrdí, že existují archeologické důkazy, že povodeň byla skutečná.
Podle historických textů začala čínská civilizace, když císař Yu kolem roku 2000 před naším letopočtem založil dynastii Xia. Příběh začíná velkou povodní za vlády císaře Yao. Žlutá řeka se vylila z břehů a zpustošila území Yao, zaplavila úrodu, stromy a vesnice. Bezdomovci hledali útočiště v horských jeskyních.
Císař Yao jmenoval prince Guna, aby bojoval s povodní. Po devíti letech neustálých záplav, kdy se Gunovo úsilí ukázalo jako marné, byl popraven a úkol překonat povodně byl svěřen jeho synovi Yu.
Yu, místo toho, aby se snažil potopu zastavit, rozhodl se ji odklonit. Nařídil vybagrovat kanály, aby odvedly přívalové vody.
Splnění úkolu trvalo Yuovi 13 let, ale přívalová voda nakonec volně proudila do oceánu a Yu se stal hrdinou. Po úspěšném ovládnutí záplavových vod získal Yu mandát nebes, a tak začala dynastie Xia.
Pomocí studie sedimentů podél Žluté řeky potvrdil tým geologů a archeologů, že k ničivé povodni skutečně došlo kolem roku 1900 př. n. l., tedy v době, kdy se předpokládá, že začala dynastie Xia. Katastrofa byla jednou z největších celosvětových sladkovodních povodní za posledních 10 000 let.
Sedimenty podél Žluté řeky potvrzují, že sesuv půdy vyvolaný zemětřesením zablokoval horní část Žluté řeky a vytvořil přirozenou přehradu. Na dolním toku voda stagnovala a za hrází se hromadila po dobu šesti až dvanácti měsíců. Když se tato přírodní přehrada protrhla, došlo ke katastrofální povodni.
Vědci odhadují, že vody dosáhly výšky 240 m nad současnou hladinou řeky a dosáhly biotopů až 1300 mil po proudu. Potvrzují také, že protržení přehrady způsobilo dlouhodobé záplavy v nižších pláních, což je v souladu s apokryfními zprávami, že Velká potopa trvala 22 let.
