„Počasí v Kchun-mingu (Kunming) neustále zrcadlí únorové a březnové dny, zatímco věčné květy evokují esenci jara,“ napsal Yang Shen, nadaný básník dynastie Ming (1368–1644), uchvácen nádherným klimatem v Kchun-mingu, hlavním městě jihozápadní čínské provincie Jün-nan (Yunnan).
Město Kchun-ming přezdívané „město věčného jara“ se pro své celoročně příjemné klima může pochlubit bohatou historií trvající asi 2300 let. Město, které objímá své historické a kulturní poklady, si váží svého jedinečného kouzla a snaží se vytvořit prostředí, kde by se dalo žít, a čerpá sílu ze své přírodní krásy.
CHRAŇTE PŘÍRODU
Uhnízděný uprostřed objetí hor na třech stranách a ozdobený třpytivým jezerem Tien-čch‘ (Dianchi) na druhé straně se Kchun-ming rozkrývá jako město úchvatné krásy.
Jezero Tien-čch‘, největší sladkovodní jezero na náhorní plošině Jün-nan–Kuej-čou (Yunnan-Guizhou), se rozkládá na více než 300 kilometrech čtverečních.
Jezero Tien-čch‘, označované jako „šumivá perla zasazená do vysočiny“, je hlavním zdrojem vody pro průmyslové a zemědělské využití v Kchun-mingu a hraje také klíčovou roli při vyvažování životního prostředí města.
Malebné scény se změnily na konci 80. let, kdy jezero potemnělo kvůli průmyslovému a domácímu odpadu, který se do něj vypouštěl. Hladinu jezera pokryla vrstva modrozelených řas způsobená přílivem odpadních vod obsahujících dusík, fosfor a další škodlivé látky.
Na ochranu jezera Tien-čch‘ poté ústřední vláda a orgány provincie Jün-nan provedly řadu opatření k obnovení jeho ztracené nádhery.
Dřívější snahy již přinesly slibné výsledky, protože kvalita vody v jezeře Tien-čch‘ se postupně zlepšovala, doprovázená návratem ohrožených druhů do jeho revitalizovaného ekosystému.
Od roku 1985 migrují do Kchun-mingu každou zimu červenozobí ptáci ze Sibiře a dalších oblastí.
Letos v březnu, když se tito ptáci vydali na cestu zpět na sever, Liu Biheng, 46letý obyvatel Kchun-mingu, využil příležitosti a vzal své dítě k jezeru Tien-čch‘, aby se s nimi rozloučili.
„Chodil jsem sem s rodiči pozorovat půvabné racky. Nyní sem přivádím své vlastní dítě s nadějí, že se naučí, jak je důležité starat se o ptáky, vážit si přírody a starat se o město už od útlého věku,“ řekl Liu.
OTEVŘENO SVĚTU
Ráno 1. června do Kchun-mingu pomalu vjel zvláštní vlak čínsko-laoské železnice převážející desítky chladicích kontejnerů plných thajského durianu a mangostanu. Náklad dostal nejvyšší prioritu v různých oblastech, od vykládky až po doručení, což zajistilo jejich rychlou distribuci po celé Číně.
Čínsko-laoská železnice, přelomový projekt vysoce kvalitní spolupráce na Hedvábné stezce, zahájila provoz v prosinci 2021. Železnice o délce 1035 km spojuje čínský Kchun-ming s Vientiane v Laosu.
Vzhledem k rychlému tempu otevření města není žádným překvapením, že do konce června tohoto roku železnice odbavila 16,4 milionu cestujících a 21 milionů tun zboží, což ukazuje jeho roli jako zlatého průchodu pro obchod a cestování.
Kchun-ming se může pochlubit dlouhodobou historií otevřenosti a personální výměny. Vykopávky v troskách šlechtického hřbitova ze starověkého království Dian, regionálního režimu, který vládl hlavně ve středních a východních oblastech Jün-nan s centrem u jezera Tien-čch‘, obsahovaly mnoho mincí ze skořápek z Indického oceánu.
Také bronzové bubny pocházející ze starověkého království Dian byly nalezeny ve Vietnamu, Laosu a dalších zemích, což svědčí o robustním ekonomickém, obchodním a kulturním spojení království s jihovýchodní Asií a jižní Asií.
Provincie Jün-nan v posledních letech aktivně přijala svou roli v rámci „Iniciativy Hedvábné stezky“, strategicky se integrovala a urychlila rozvoj čínského vibrujícího centra směrem k jižní Asii a jihovýchodní Asii.
V srdci této expanze leží město Kchun-ming, neochvějné ve svém odhodlání stát se regionálním mezinárodním centrem. V průběhu let se dveře do vnějšího světa městu stále více rozevírají, což signalizuje jeho rozhodné odhodlání podporovat globální propojení a příležitosti.
