Čína v posledním desetiletí kráčí výraznou cestou otevřeného národního inovačního systému, což dává nový impulz jejímu hospodářskému rozvoji a jde příkladem pro ostatní země, řekla oxfordská vědkyně.
Tento přístup „využívá kombinaci státu a trhu k podpoře inovací a integroval zemi do globálního inovačního systému“, řekla Fu Xiaolan, zakládající ředitelka Technologického a manažerského centra pro rozvoj na univerzitě v Oxfordu, v rozhovoru pro agenturu Xinhua.
V rámci systému s čínskými charakteristikami s duálními trhy a duálními zdroji „měla Čína přístup k domácím i zahraničním trhům, znalostem a zdrojům“, řekla Fu.
Oxford Handbook of China Innovation, nová kniha, kterou spolueditovala a která vysvětluje a analyzuje vývoj inovací v Číně a její vyhlídky, byla vydána v červenci. V knize více než 60 odborníků z celého světa nabídlo své pohledy na vývoj inovací v Číně se zaměřením na politickou diskusi a názory na další pokrok, který jí umožní stát se lídrem v globálních inovacích.
NÁRŮST INVESTIC A SPOLUPRÁCE
Podle Fu zaznamenala Čína v posledním desetiletí významný nárůst investic do inovací a posílila kapacitu pro nezávislé inovace spolu s proaktivní mezinárodní inovační spoluprací vyznačující se mezinárodní spoluprací ve výzkumu a vývoji (R&D), zřizováním zámořských výzkumných a vývojových center a mezinárodní mobilitou talentů.
Během tohoto období, dodala, se objevily některé inovační modely s čínskými charakteristikami, jako je energeticky úsporná inovace, která „nejen snižuje výrobní náklady a zpřístupňuje inovativní produkty a služby většímu počtu rodin s nízkými a středními příjmy, ale také šetří suroviny a investice, čímž naplňuje potřebu udržitelného rozvoje“.
Kromě rozvoje inovací v Číně se čínské společnosti také posunuly v globálním hodnotovém řetězci nahoru, řekla Fu. „Některé čínské společnosti se připojily ke globálnímu hodnotovému řetězci, aby se učily a inovovaly, zatímco některé čínské nadnárodní společnosti již vedou inovace v globálním hodnotovém řetězci.“
V důsledku toho byly učiněny průlomy v mnoha inovačních odvětvích a oblastech, jako jsou digitální inovace, které pomohly pozvednout čínskou digitální ekonomiku na nejvyšší úroveň na světě, poznamenala Fu. Kromě toho obory jako umělá inteligence, letectví, hlubinný průzkum a nová energetika zaznamenaly působivé úspěchy, které přispívají k hospodářskému rozvoji země, dodala.
DŮVODY VÝRAZNÉHO POKROKU
Když už mluvíme o důvodech takového pokroku, vědkyně to částečně připisuje skutečnosti, že Čína neustále zkoumá inovační model, který vyhovuje jejím potřebám. „Čínská vláda neustále zavádí nové inovační politiky a vylepšuje je, prosazuje reformy a podporuje úsilí o prozkoumání různých inovačních modelů,“ řekla Fu.
Čína také zaznamenala v minulých letech hlubší povědomí veřejnosti o důležitosti inovací, dodala. „S neustálým rozvojem čínské ekonomiky a světové vědy a techniky, stejně jako se změnami v mezinárodní situaci, toto povědomí zakořenilo v myslích vlády, podniků a veřejnosti,“ řekla Fu.
A konečně, čínský inovační ekosystém zaznamenal v posledním desetiletí pozoruhodný pokrok, protože investice do výzkumu a vývoje neustále rostly.
Čína šla příkladem i dalším zemím. „Systém, který obsahuje duální trhy a duální zdroje, zve všechny druhy hráčů na trhu, ať už státní, soukromé nebo zahraniční, aby sehráli svou roli,“ řekla Fu. „To je zkušenost, ze které by se mohly poučit ostatní rozvojové země.“
Inovace vyžaduje čas a trpělivost, ale Čína je již na správné cestě k inovacím, řekla Fu. Jak ukázal Global Innovation Index 2021, který zveřejnila Světová organizace duševního vlastnictví, Čína se v inovacích celosvětově vyšplhala na 12. místo.
„Pokračováním v pohybu po současné cestě a neustálým zlepšováním svého inovačního prostředí a mechanismu se Čína rozhodně stane inovační velmocí,“ řekla.
