Výstava Smart China Expo 2022 byla minulou středu uzavřena v jihozápadní čínské obci Čchung-čching (Chongqing) a přinesla plodné výsledky. S přibližně 665 společnostmi v sektoru digitální ekonomiky z 19 zemí a regionů, které se účastnily online i offline, byla výstava svědkem podepsání 70 velkých investičních projektů, jejichž celková hodnota kontraktů dosáhla 212,1 miliardy jüanů (asi 753 miliardy Kč).
Čínská digitální ekonomika se v posledních letech prudce rozvíjí a jako silný motor pohání hospodářský růst země. Mezitím rozvíjející se digitální spolupráce mezi Čínou a globálními partnery nabízí hmatatelné výhody v globálním ekonomickém rozvoji a digitální správě.
Vylepšený základ, který podporuje rozvoj digitální ekonomiky
Digitální ekonomika se stala novou hybnou silou hospodářského rozvoje Číny, uvádí zpráva zveřejněná UNCATD, orgánem OSN pro obchod a rozvoj.
Čínská digitální ekonomika dosáhla 7,1 bilionu dolarů a je celosvětově na druhém místě, podle bílé knihy o globální digitální ekonomice vydané Čínskou akademií informačních a komunikačních technologií (CAICT).
Digitální ekonomika země rostla v letech 2012 až 2021 průměrným tempem 15,9 procenta. Během tohoto období se podíl digitální ekonomiky na čínském HDP zvýšil z 20,9 procenta na 39,8 procenta, což představuje roční průměrný nárůst asi o 2,1 procentního bodu, uvádějí údaje z bílé knihy.
Čínská digitální ekonomika se zrychlila díky vylepšeným základům, jako je pokročilá digitální infrastruktura a zlepšená inovační schopnost v oblasti vědeckých technologií v zemi.
„Čínská podpora výstavby nové infrastruktury podnítila růst digitální ekonomiky,“ řekl Tang Zhimin, ředitel China ASEAN Studies na Institutu managementu Panyapiwat se sídlem v Bangkoku, a dodal, že Čína směřovala více investic do telekomunikací, nových technologií a výpočetní infrastruktury. Podpořila tak přechod a modernizaci tradiční infrastruktury a podpořila vědecký výzkum, technologický rozvoj a výrobu produktů, čímž posílila ekonomiku země na straně nabídky i poptávky.
V tomto ohledu Čína podle ministerstva průmyslu a informačních technologií (MIIT) vybudovala největší a nejpokročilejší síťovou infrastrukturu na světě, přičemž všechna města na úrovni prefektury jsou od konce května pokryta sítí optických vláken. Kromě toho je průmyslový internet ke konci června aplikován již na 45 hlavních kategorií národního hospodářství. Údaje zveřejněné CAICT ukázaly, že v Číně v současnosti existuje více než 150 vlivných průmyslových internetových platforem, které propojují více než 78 milionů sad průmyslového vybavení a obsluhují více než 1,6 milionu průmyslových podniků.
Kromě pokroku v infrastruktuře Čína také pokročila ve vědeckých inovacích, které jsou základem vzkvétající digitální ekonomiky.
Zpráva zveřejněná čínským Cyberspace Administration v červenci ukázala, že čínská digitální technologická inovace se pozoruhodně zlepšila. Zpráva uvádí, že v roce 2021 bylo podáno více než 30 000 mezinárodních přihlášek podle Smlouvy WIPO o patentové spolupráci (PCT), což představuje asi jednu třetinu na celém světě.
Rozvíjející se technologie, jako je umělá inteligence (AI), cloud computing, velká data a kvantové informace, patří ke světové špičce. Čína vede svět, pokud jde o technologii 5G, zatímco země také zůstala na špici v oblasti vysoce výkonných počítačů a podle zprávy vede nejnovější seznam TOP500 v počtu systémů se 173 superpočítači.
Sdílené dividendy mezi globálními partnery
Čínský pokrok v digitální ekonomice nejen usnadnil život Číňanům, ale také přispěl ke sdílené budoucnosti mezinárodního společenství s digitálními dividendami.
Na jedné straně mají zahraniční podniky více příležitostí k prozkoumání čínského trhu, protože země posouvá kupředu digitalizaci.
Siemens například v červnu v Šanghaji zřídil první centrum Siemens Smart Infrastructure Digitalization Enablement, aby usiloval o větší spolupráci v oblasti chytré infrastruktury. Nadnárodní technologická korporace ABB se spojila s Huawei a China Telecom na modernizaci řešení 5G smart grid založených na nejmodernějších telekomunikačních a distribučních automatizačních technologiích těchto tří stran. IBM se zaměřením na hybridní cloudovou platformu také spolupracuje s čínskými podniky na urychlení digitální transformace.
Patrice Caine, předseda a generální ředitel francouzské obranné a elektronické firmy Thales, uvedl, že firma těžila z digitalizovaného, síťového a zpravodajského trendu v Číně, který byl prohlouben rozvojem informací nové generace a komunikační technologie a integrace nových technologií s jinými průmyslovými odvětvími.
Čína také aktivně hledá spolupráci s mezinárodním společenstvím, aby se podělila o příležitosti, které přináší digitální ekonomika.
Čínské podniky spustily pilotní projekt 5G chytré nemocnice v Thajsku, díky čemuž je služba chytřejší a poskytuje místním lidem lepší a pohodlnější lékařské služby. Čína také spolupracovala s Brazílií a Ekvádorem na ochraně ekosystému amazonského deštného pralesa a mořského ekologického prostředí pomocí digitálních technologií. Pro realizaci efektivní digitální správy v Africe Čína zahájila různé formy spolupráce s Ugandou a Mosambikem, zejména v oblasti školení talentů.
Digitální ekonomika je také důležitou součástí spolupráce na Hedvábné stezce. Zpráva Čínské správy kyberprostoru uvedla, že celkem 17 zemí podepsalo s Čínou memoranda o porozumění (MoU) o výstavbě digitální Hedvábné stezky, zatímco 23 zemí se zapojilo do iniciativy elektronického obchodu Hedvábné stezky, čímž podpořilo konkurenceschopnost digitálního obchodu.
Čína a africké země společně zahájily čínsko-africký plán partnerství pro digitální inovace v loňském roce na Čínsko-africkém fóru pro rozvoj a spolupráci internetu v rámci programu digitálních inovací.
Nizar Ben Neji, ministr tuniských informačních a komunikačních technologií, ocenil vysoce efektivní spolupráci mezi Čínou a Tuniskem v oblasti informačních telekomunikací a navigačního systému Beidou a uvedl, že bylo prokázáno, že posílení spolupráce s Čínou v digitální ekonomice je neodolatelný trend.
Čína a země ASEAN společně pořádaly konference a fóra o digitální ekonomice a podporovaly spolupráci v této oblasti. Gu Qingyang, docent na Lee Kuan Yew School of Public Policy při Národní univerzitě v Singapuru, uvedl, že země ASEAN mají velké požadavky na digitální transformaci, a proto mají s Čínou široký prostor pro spolupráci v digitální ekonomice.
Kromě bilaterální, multilaterální digitální spolupráce Čína také poskytla otevřené platformy pro digitální ekonomiku, jako je Světová internetová konference (WIC), Světová úmluva 5G a Světová konference o umělé inteligenci. Země se také podílela na vytváření mezinárodních pravidel a standardů včetně navrhování globálních iniciativ v oblasti bezpečnosti dat a kybernetického prostoru a připojování se k dohodě o partnerství digitální ekonomiky (DEPA).
Uplatňováním závazku budování otevřeného, rovného a nediskriminačního digitálního podnikatelského prostředí Čína vždy přispívala moudrostí a přístupem ke globální digitální správě a pomáhá zemím využívat sdílených výhod, které přináší digitální ekonomika.
