Každý rok, sedmý den sedmého lunárního měsíce, slaví Číňané setkání mytologických milenců, nebeské přadleny Zhinü a pastýře Niulanga.
Festival Qixi, známý také jako Festival Qiqiao, se slaví již od dynastie Han. Nejstarší známá zmínka o tomto slavném mýtu pochází z doby před více než 2600 lety. Festival Qixi je inspirací pro festival Tanabata v Japonsku, festival Chilseok v Koreji a festival Thất Tịch ve Vietnamu.
Festival má svůj původ v kultu přírodní astrologie.
Přadlena a pastýř
Niulang byl sirotek, chudý pastýř a jeho jediným přítelem byl starý vůl, kterému chlapec kdysi zachránil život. Vůl byl ve skutečnosti Bůvolí bůh degradovaný za porušení Božích přikázání.
Jednoho dne vůl náhle promluvil a řekl Niulangovi, že víly se dnes večer budou koupat v nedalekém jezeře a podle pravidel, pokud se víla nedostane zpět do nebe před svítáním, zůstane navždy na Zemi. Zvědavý Niulang se večer schoval v rákosí a čekal. Opravdu, těsně po půlnoci se na břehu jezera objevily krásné bytosti, sedm dcer Bohyně a Nefritového císaře. Niulang se okamžitě zamiloval do té nejkrásnější z nich. Aby ji zdržel, schoval jí oděv. Zhinü, protože tak se krásná víla jmenovala, hledala své šaty tak dlouho, až se nestihla vrátit do nebe před svítáním. Tak se stala pozemskou dívkou nadpozemské krásy. Niulangovi nic nevyčítala, naopak jeho náklonnost opětovala a zamilovala se do mladého pastýře.
Nefritový císař, vládce nebes, se rozzuřil, když se o tom dozvěděl. Poslal své vojáky na Zemi, aby přinesli přadlenu zpět.
Zlomený Niulang neunesl odloučení od své milované. Nejedl ani nespal, celý den mu Zhinü chyběla. Když starý vůl viděl jeho zoufalství, znovu promluvil. Řekl Niulangovi, že je již velmi starý a že záchranu svého života šťastně splatí tím, že ho dá z lásky milencům. Nařídil pastýři, aby ho zabil, a z jeho kůže vyrobil kouzelný létající koberec, na kterém poletí do nebeského království a osvobodí svou Zhinü. Zoufalý pastýř vyslechl svého starého přítele, a tak se vznesl do nebes. Bohyně, královna matka Západu, uražená neposlušností své dcery, však nechtěla dovolit milencům setkání.
Nakreslila na oblohu Stříbrnou řeku (Mléčnou dráhu) a zablokovala Niulangovi cestu. Právě když se zdálo, že obětovat starého vola bylo zbytečné, objevily se straky. Ptáci, kteří viděli velkou, čistou lásku a oddanost milenců, se rozhodli jim pomoci. Postavili ze svých těl magický most, po kterém k sobě milenci přiběhli. Velká láska pohltila i rozhněvané rodiče nebeské přadleny, kteří manželům dovolili sejít se jednou za rok, sedmý den sedmého lunárního měsíce, a strávit spolu celou noc.
Altair a Vega
Časem se milenci proměnili v jasné hvězdy Vegu a Altair, které jsou vidět jednou ročně na srpnové obloze velmi blízko sebe. Je tu i třetí hvězda – Deneb. To je most, přes který se k sobě hvězdní milenci blíží.
V tento den Číňané pozorují oblohu a hledají Vegu a Altair, zářící v Mléčné dráze. Pokud toho dne prší, je to znamení, že se řeka rozvodní a její prudký proud smete most. Déšť jsou také slzy rozchodu zamilovaného páru. Na základě legendy o hejnu strak tvořícím most k opětovnému spojení milenců se párek strak stal symbolem štěstí a manželské věrnosti.
Festival Qixi je pohyblivý festival. Letos se konal 4. srpna a jako každý rok jej obyvatelé Říše středu bohatě oslavili.
V tento den čínské dívky přinášejí oběti nebeské rotaci. Na speciální oltáře kladou plody, které jsou dary pro vílu, žádají ji o moudrost a obratnost a především o lásku a úspěšné manželství.
Podle staré tradice zasévají ženy několik dní před festivalem Qixi semena obilí a žádají tak o narození syna. Existuje mnoho tradičních jídel pro festival, ale nejznámější je sušenka zvaná „qiaoguo“, která má různé tvary. „Qiaoguo“ se vyrábí z oleje, mouky, cukru a medu. Jedí se také různé druhy ovoce. Večer, v den oslav Qixi, se celé rodiny setkávají v zahradách nebo bytech, které byly pro tuto příležitost uklizeny, rozkládají na stoly „qiaoguo“, lotosová semínka a vodní ořechy, povídají si a dobře se baví.
