V lednu 1999 vstoupil Starbucks na čínský pevninský trh otevřením svého prvního obchodu v China World Trade Center, nejoblíbenějším obchodním centru v Pekingu.
Ale s kávou latte za cenu kolem 20 jüanů (asi 71 Kč) a průměrným měsíčním platem obyvatel Pekingu těsně nad 1000 jüanů (asi 3570 Kč) byla káva popelkou na trhu.
Trvalo několik let, než se americký řetězec kaváren prosadil na čínském trhu. Od roku 2010 se Čína stala největším zámořským trhem pro Starbucks. Za poslední desetiletí vyskočil počet obchodů Starbucks asi 9krát na více než 5700 v celé zemi.
„Jsme svědky rychlé a stabilní urbanizace Číny,“ řekl agentuře Xinhua Leo Tsoi, výkonný ředitel Starbucks China. Popsal uplynulé desetiletí rozvoje společnosti v Číně jako „rychlejší, širší a hlubší“.
Kromě metropolí jako Peking a Šanghaj otevřel Starbucks China další obchody v menších městech a obcích a podle Tsoi bude mít do konce letošního roku 6000 kaváren.
Příběh Starbucks je názorným příkladem toho, jak se poslední desetiletí proměnilo v příležitosti a transformaci pro zahraniční podniky v Číně, během níž došlo k hlubokým změnám v zahraničních investicích, pokud jde o množství, strukturu a míru účasti.
Navzdory rostoucímu trendu deglobalizace a protekcionismu dosáhlo v roce 2021 skutečné využití přímých zahraničních investic (FDI) v Číně 1,15 bilionu jüanů (asi 4,1 bilionu Kč), což je druhé místo na světě, o 62,9 procenta více než v roce 2012.
Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji ve stejném období globální PZI vzrostly pouze o 27 procent na 1,65 bilionu amerických dolarů.
Silný nárůst ukázal, že obavy, že Čína ztratí svou přitažlivost pro zahraniční investory poté, co před více než deseti lety zrušila preferenční politiku pro zahraniční firmy, byly zbytečné. Kromě výhod v oblasti pracovní síly a nákladů přitahoval investice i stálý rozvoj země a obrovský tržní potenciál.
Od roku 2012 do roku 2021 vzrostl čínský HDP z 53,9 bilionu jüanů (asi 192 biliony Kč) na 114,4 bilionu jüanů (asi 408 bilionů Kč). Její disponibilní příjem na hlavu dosáhl v roce 2020 32 189 jüanů (asi 114 803 Kč), což je více než dvojnásobek úrovně v roce 2010, ukazují oficiální údaje.
Země je nyní druhým největším spotřebitelským trhem na světě a může se pochlubit skupinou se středními příjmy čítající více než 400 milionů lidí.
„Díky pokračující otevřenosti a rychlému růstu čínské ekonomiky a rostoucí kupní síle čínských spotřebitelů se Čína stala naším největším a nejrychleji rostoucím zámořským trhem,“ řekl Tsoi.
ÚČASTNÍCI KVALITNÍHO VÝVOJE
Spolu s expanzí proměnila v posledních letech oblast zahraničních investic také snaha Číny o nový model rozvoje, který se soustředil na zlepšení kvality růstu a uvolnění nových rozvojových impulzů.
Zahraniční investice proudily do nových oblastí čínské ekonomiky, která se řídí novou filozofií rozvoje, jež představuje inovativní, koordinovaný, zelený, otevřený a sdílený růst.
Ve výrobním sektoru, který je klíčovým ekonomickým motorem, nadnárodní společnosti v průběhu let postupují v hodnotovém řetězci svých investic v Číně nahoru.
Čínský high-tech výrobní sektor využil v roce 2021 12,06 miliardy amerických dolarů zahraničních investic neboli 35,8 procenta celkových zahraničních investic použitých ve výrobním sektoru, uvádí zpráva zveřejněná výzkumným ústavem pod ministerstvem obchodu.
To představovalo nárůst o 6,3 procentního bodu v poměru od úrovně roku 2017, kdy bylo podle zprávy použito 9,89 miliardy dolarů zahraničních investic v high-tech výrobním sektoru.
Li Jing, partnerka v oblasti změny klimatu a udržitelnosti společnosti Ernst & Young (EY) Greater China, uvedla, že v rámci čínských cílů v oblasti uhlíkového maxima a neutrality je optimistická, pokud jde o sektory související s ESG (environmentální, sociální a správa), změnou klimatu a zelených financí na čínském trhu.
Aby se chopila příležitostí, zřídila globální poradenská firma v Číně řídící výbor ESG, který má podporovat nejen vlastní praxi udržitelného rozvoje, ale také poskytovat společnostem ekologický rozvoj a nízkouhlíková transformační řešení.
Podle Yin Zhenga, výkonného viceprezidenta společnosti Schneider Electric a prezidenta společnosti Schneider Electric China, přitažlivost čínského trhu nepochází pouze ze super velkého rozsahu, ale také z celého průmyslového řetězce, příznivého inovačního prostředí a zdrojů talentů.
Čína je jedinou zemí na světě se všemi průmyslovými kategoriemi uvedenými v průmyslové klasifikaci Organizace spojených národů. Pokud jde o inovace, země se podle Světové organizace duševního vlastnictví dostala na 12. místo v Global Innovation Index 2021, oproti 34. místu v roce 2012.
Jen v Šanghaji zřídily nadnárodní společnosti ke konci letošního května 848 regionálních centrál a 512 výzkumných a vývojových center se zahraničními investicemi.
V roce 2020 prorazil Starbucks China Coffee Innovation Park ve východní čínské provincii Ťiang-su (Jiangsu), aby posílil pražení kávy a řízení dodavatelského řetězce v zemi.
Projekt v hodnotě téměř 1,1 miliardy jüanů je největší mezinárodní výrobní investicí Starbucks. Po dokončení budou kávová zrna z celého světa zpracována, pražena, balena a distribuována v Číně, uvádí společnost.
Čína se podle Yin stala jednou z největších výzkumných a vývojových základen Schneider Electric po celém světě. V současné době je v týmu R&D společnosti v Číně více než 1800 inženýrů, což představuje nárůst o téměř 30 procent za poslední tři roky.
„Čína je jedním z nejkonkurenceschopnějších a nejinovativnějších trhů na světě. Udržení vedoucí pozice na čínském trhu nám pomáhá lépe uspět globálně,“ řekl Yin společnosti Xinhua.
KAPITALIZACE NA VYSOKÉ ÚROVNI OTEVŘENÍ
Pro zahraniční investory přišly nové příležitosti také ze snah Číny prosazovat otevření na vysoké úrovni, které nejen podpořilo tok zboží a výrobních faktorů, ale také neustále rozšiřovalo otevírání institucí na základě pravidel, předpisů, řízení a norem.
V roce 2013 Čína zřídila svou první pilotní zónu volného obchodu (FTZ) v Šanghaji, testovací základnu nových hospodářských politik. Po pěti kolech expanze má Čína nyní 21 takových zón.
Země neustále zkracuje negativní seznam zahraničních investic a uvádí v platnost zákony a předpisy včetně zákona o zahraničních investicích, aby chránila legitimní práva a zájmy zahraničních investorů.
Čínské podnikatelské prostředí se také zlepšuje, podle zprávy Světové banky se její snadné podnikání v žebříčku zvýšilo na 31 z 91 v roce 2012.
V roce 2018 Čína odstranila omezení zahraničních investic do nových energetických vozidel. Krátce poté Tesla v Šanghaji založila první čínský podnik na výrobu automobilů se zcela zahraničním vlastnictvím, který zahájil výstavbu na začátku roku 2019 a do jednoho roku dodal svou první várku vozidel vyrobených v Číně.
Za vysokou rychlostí stála institucionální inovace Shanghai FTZ. Podle úřadů nové oblasti Lingang šanghajského FTZ se účinné schvalovací procesy replikují pro všechny investiční projekty v nové oblasti.
V první polovině letošního roku vyvezla Tesla Shanghai Gigafactory na zámořský trh 97 182 vozidel, což je více než dvojnásobek úrovně před rokem, a to i přes oživení covid-19.
Neochvějná čínská snaha o otevření také udržela zahraniční podniky v optimismu navzdory krátkodobým protivětrům z pandemie.
Americká obchodní komora v Číně v nedávné bílé knize uvedla, že asi dvě třetiny dotázaných společností uvedly Čínu jako jednu ze tří největších světových investičních destinací a asi 83 procent z nich uvedlo, že neuvažují o přesunu výroby nebo nákupu mimo Čínu.
„Čína je jedním z nejdynamičtějších a nejinovativnějších trhů na světě. Máme obrovské aspirace na Starbucks China v příštím desetiletí,“ řekl Tsoi.
