V neděli skončil 19. Shangri-La Dialogue, přední obranný a bezpečnostní summit v asijsko-pacifickém regionu, kde mnoho delegátů uznalo mír a rozvoj jako společné cíle a zároveň vyzvalo k dialogu a spolupráci k udržení regionální a globální stability.
Delegáti a experti také vysoce ocenili čínskou politiku ochrany multilateralismu, regionálního míru a stability a budování společné budoucnosti lidstva představenou během třídenního summitu.
Současně varovali před geopolitickými strategiemi, které přinášejí rozdělení, podněcují konfrontaci a podkopávají mír v regionu, a dodali, že jakýkoli pokus o rozdělování zemí je odsouzen k nezdaru.
GSI JE NOVÝM PRŮVODCEM K MÍROVÉMU ROZVOJI
Globální bezpečnostní iniciativa (GSI) navržená Čínou je dalším globálním veřejným statkem, který dodává důvěru v globální bezpečnost a demonstruje odhodlání Číny jako hlavní země prosazovat světový mír a stabilitu.
Svět čelí mnoha krizím, které se v historii zřídkakdy objevují. Cestou vpřed je podpora a praktikování multilateralismu a budování společenství se společnou budoucností lidstva, řekl čínský státní rada a ministr obrany Wei Fenghe.
Wei poznamenal, že asijsko-pacifická oblast je nejživější a nejslibnější ekonomickou částí světa, a vyzval země, aby usilovaly o jasnou vyhlídku na vybudování asijsko-pacifické komunity se společnou budoucností, která se těší trvalému míru a poskytuje bezpečnost pro všechny.
Malajský ministr obrany Hishammuddin Hussein během summitu prohlásil, že bezpečnostní spolupráce je nezbytná.
Ve světě zahaleném populistickými rozhodnutími ohlížejícími se pouze na příští volby je životně důležité myslet na mírovější a stabilnější budoucnost, řekl Hussein.
Iniciativa GSI si získala velkou pochvalu od odborníků. Woo Su-keun, ředitel Institutu východoasijských studií v Koreji, řekl agentuře Xinhua, že GSI je bohatá na obsah a vysoce relevantní při prosazování vize pro udržení globálního míru a bezpečnosti.
Woo řekl, že GSI je v souladu s čínskou vizí budování komunity se sdílenou budoucností lidstva, a dodal, že klade důraz na oboustranně výhodnou spolupráci a podporu skutečného multilateralismu a nabízí čínská řešení ke společné ochraně světového míru.
Kin Phea, generální ředitel Institutu mezinárodních vztahů při Královské akademii Kambodže, uvedl, že Čína důsledně prosazuje vizi společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti.
„Čína hraje důležitější roli při zajišťování globálního a regionálního míru a stability,“ řekl.
Chen Gang, zástupce ředitele Východoasijského institutu Národní univerzity v Singapuru, řekl, že Čína chce vybudovat mírový asijsko-pacifický region, a na summitu zopakoval slib o nepoužití jaderných zbraní jako první, což je významné zejména v současném kontextu rostoucích jaderných hrozeb.
V rámci GSI Čína vyzývá k vytvoření bezpečnostní komunity v asijsko-pacifickém regionu, což je zcela odlišné od indo-pacifické strategie USA, která se snaží vytvořit exkluzivní bloky proti Číně, řekl Chen.
Gu Qingyang, docent na Lee Kuan Yew School of Public Policy při Národní univerzitě v Singapuru, řekl agentuře Xinhua, že Weiovy poznámky zdůrazňují solidaritu a spolupráci.
Gu řekl, že Čína je důležitým přispěvatelem ke světovému míru, hraje klíčovou roli v boji proti epidemii covid-19 a stimuluje globální ekonomické oživení.
VÝZVA KE SPOLUPRÁCI A KOMUNIKACI
Během letošního dialogu naléhali delegáti na země, aby prováděly bezpečnostní spolupráci se zaručením zájmů všech stran.
V neděli singapurský ministr obrany Ng Eng Hen řekl, že svět stojí v potenciálně nebezpečném bodě historie. Ng řekl, že Asie si přeje regionální vzájemnou závislost, která je produktivní a vzájemně výhodná.
Gu poznamenal, že mnoho delegátů z rozvojových zemí vyjádřilo naději na mírový rozvoj v regionu spíše než na konflikt.
Seun Sam, politický analytik z kambodžské Královské akademie, řekl, že Čína věří v mírový rozvoj a oboustranně výhodnou spolupráci. „Čína nechce růst jen sama, ale chce, aby s ní rostly i další země.“
Woo řekl, že mentalita studené války s nepřátelskými tábory musí být opuštěna a je třeba vzít v úvahu podmínky v jednotlivých zemích. Právo každé země zvolit si vlastní cestu rozvoje by mělo být plně respektováno.
„INDO-PACIFICKÁ STRATEGIE“ USA JE ODSOUZENÁ K NEÚSPĚCHU
Ačkoli americký ministr obrany Lloyd Austin tvrdí, že takzvaná indo-pacifická strategie by podpořila svobodu, otevřenost a prosperitu v regionu, mnoho vysokých úředníků a analytiků se domnívá, že by místo toho vyvolala napětí a způsobila regionální konflikty, to vše ve snaze omezit rozvoj Číny.
Mnoho úředníků a odborníků kritizovalo indo-pacifickou strategii za pokus o rozdělení regionu.
Čína věří, že jakákoli regionální strategie by měla posílit regionální mír, stabilitu a společné zájmy všech, uvedl Wei.
„Jejím skutečným záměrem je použít tuto strategii k udržení „hegemonie“ USA, řekl generálporučík Zhang Zhenzhong, zástupce náčelníka oddělení společného štábu Čínské ústřední vojenské komise.
Je to strategie, která způsobuje rozdělení, podněcuje konfrontaci a podkopává mír v asijsko-pacifické oblasti, řekl Zhang. „Americká indo-pacifická strategie je strategií, která jde proti historickým trendům a převládající vůli regionálních zemí. Slouží pouze vlastním zájmům USA, a proto je odsouzena k neúspěchu.“
Gu řekl, že účelem indo-pacifické strategie USA je udržet své vlastní hegemonické zájmy a zakrýt svůj záměr zahájit novou studenou válku.
Spojené státy použijí strategii k tomu, aby uvrhly asijsko-pacifický region do geopolitického konfliktu, čímž by zničily šance Číny na mírový vzestup, řekl Gu.
Indonéský ministr obrany Prabowo Subianto vyzval k asijskému přístupu k řešení problémů v regionu a uvedl, že „každá země má svůj vlastní způsob řešení svých problémů, ale každá země musí udržovat dobré vztahy se svými sousedy“ a se všemi hlavními zeměmi světa, a poznamenal, „že musíme vždy brát v úvahu a respektovat národní zájmy a práva“.
Prabowo řekl, že země by měly respektovat vzestup Číny. „Máme určité rozdíly. Budeme se snažit tyto rozdíly vyřešit přátelským a vzájemně výhodným způsobem. To je asijský způsob.“
Joseph Matthews, hlavní profesor na BELTEI International University v Phnom Penhu, uvedl, že strategie USA v regionu přímo ohrožuje ústřední postavení Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).
Takzvaný indo-pacifický ekonomický rámec, iniciovaný Spojenými státy, má za cíl čelit čínskému vlivu v regionu tím, že zneklidní ASEAN, řekl.
Koh King Kee, prezident Centra pro novou inkluzivní Asii, nevládního malajského think-tanku, uvedl, že ASEAN a Čína udržují úzké ekonomické a obchodní vazby díky Regionálnímu komplexnímu ekonomickému partnerství.
Koh řekl, že přestože indo-pacifická strategie slouží pouze regionálním geopolitickým zájmům, nemůže poškodit vztahy ASEAN-Čína.
