Mezinárodní den práce, známý také jako Svátek práce, se slaví 1. května každý rok ve více než 80 zemích světa včetně Číny.
Historie Mezinárodního dne práce
Mezinárodní den dělnické solidarity je svátek dělnické třídy, který se slaví od roku 1890 každoročně 1. května po celém světě, kromě Spojených států amerických, kde se slaví první pondělí v září.
Svátek zavedla v roce 1889 Druhá internacionála na připomenutí událostí z prvních květnových dnů roku 1886 v Chicagu ve Spojených státech během stávky jako součást celonárodní kampaně za zavedení 8hodinového pracovního dne.
Poprvé se 1. máj slavil v roce 1890 např. ve Velké Británii, Německu, Belgii a Francii. Demonstrace a stávky, které byly toho dne organizovány, přispěly k radikalizaci dělnických hnutí. Ilegální demonstrace byly 1. května později oficiálně uznány v mnoha zemích.
Čínský piknik
První svátek práce v Číně se konal 1. května 1920. V letech 1921 až 1922 aktivisté zřídili dělnická školicí střediska, organizovali odbory a trvali na lepších podmínkách pro běžné průmyslové dělníky.
Pouhý měsíc po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 správní rada Ústřední lidové vlády oficiálně vyhlásila 1. květen Svátkem práce.
Je to jeden z mála svátků, který se v Číně slaví podle gregoriánského kalendáře, nikoli podle lunárního kalendáře. Do roku 2008 trval svátek 7 dní, ale vláda rozhodla o zkrácení oslavy na 3 dny.
Svátek práce spolu s dalšími svátky známými jako „zlaté týdny“ hraje v Číně obrovskou ekonomickou roli. Delší doba placeného volna znamená, že stále více rodin může tuto přestávku využít k dlouhým rodinným návštěvám nebo výletům za zábavou.
Mnoho společností také využívá tento svátek k prodeji produktů za zvýhodněné ceny.
Obvykle se jedná o období zábavy a relaxace, kdy si lidé užívají přestávky tím, že se zabývají různými rekreačními aktivitami.
Svátek práce v Číně je časem zvýšené turistické aktivity, která pomáhá podporovat domácí turistický trh.
Trh práce v Číně
Čínská pracovní kultura se výrazně liší od toho, co známe v Evropě. Teoreticky zde lidé pracují 8 hodin denně pět dní v týdnu, ale řada firem zavedla tzv. pracovní režim 996. To znamená pracovat šest dní v týdnu od 9 do 21 hodin. V tomto případě je pracovní týden 72 hodin. Některé čínské společnosti, zejména z IT průmyslu, přijaly takový systém. Díky všudypřítomné aplikaci WeChat jste téměř neustále k dispozici. V mnoha kancelářích si zaměstnanci v poledne dávají 90minutovou přestávku na oběd a poté zůstávají až do pozdních hodin, aby udělali veškerou svou práci. Čínské kanceláře mají také často přísnou, nepružnou hierarchii.
Pracovní aktivity po pracovní době mají často podobu večeře se šéfem, celodenních výletů s týmem o víkendech nebo večerů KTV v místním baru s kolegy.
I když činnosti mimo pracovní dobu mohou být prezentovány jako „dobrovolné“, mnoho čínských pracovníků ví, že se jim musejí věnovat, aby ukázali svou loajalitu ke společnosti, pro kterou pracují.
Ve srovnání s prací na Západě se čínská prázdninová politika také zdá velmi přísná. Každý rok je 10 dní státních svátků a většina zaměstnanců má také pět dní volna (ačkoli není neobvyklé, že je volných dní méně).
Jaká je práce ohodnocena?
Každá provincie v Číně stanoví jinou minimální mzdu v závislosti na úrovni rozvoje a životních nákladech v dané provincii. Podle aktuálních vládních údajů se pohybuje od 1200 jüanů (asi 4250 Kč) v malých městech, jako je například Liao-ning (Liaoning), až po zhruba 2500 jüanů (asi 8900 Kč) ve velkých městech, jako jsou Šanghaj, Peking, Kanton, Šen-čen (Shenzhen), Nanjing a Chang-čou (Hangzhou).
S nárůstem přechodu na automatizaci a inovace vydělávala většina pracovníků zaměstnaných ve společnostech se zahraničními investicemi nad minimální mzdou.
Garance zaměstnání
V březnu tohoto roku svolal Národní lidový kongres (NPC) schůzi, která zahájila každoroční dvě zasedání, během nichž byl stanoven seznam úkolů, které má země v nadcházejícím roce splnit, aby dosáhla cíle HDP pro rok 2022.
Aby Čína dosáhla ekonomického cíle 5,5 procenta, poskytne další daňovou podporu a pomůže společnostem překonat těžkosti. Podnikatelé mohou také očekávat opatření ke zvýšení domácí spotřeby, zvýšení investic a k další podpoře zahraničních investic.
Zajištění zaměstnanosti je hlavním problémem čínské vlády v roce 2022, po nerovnoměrném oživení míry zaměstnanosti od vypuknutí covid-19. Studovaná míra nezaměstnanosti ve městech zůstala od roku 2019 neúprosně nad pěti procenty a na konci roku 2021 dosáhla 5,1 procenta, což je nárůst z 5,6 procenta v roce 2020.
Vzhledem k tomu, že se letos v létě očekává, že na čínský trh práce vstoupí více než 10 milionů absolventů, vláda pracuje na posílení pracovních a podnikatelských příležitostí, zejména pro mladé lidi (míra nezaměstnanosti ve věku 16–24 let je vyšší než u zbytku populace, dosahující 14,3 % v prosinci 2021).
Fiskální a finanční politika usnadní implementaci „politiky zaměstnanost na prvním místě“ a podniky budou mít větší podporu v rámci stabilizace a růstu zaměstnanosti.
Návrhy na snížení míry nezaměstnanosti zahrnují mimo jiné snížení příspěvků na pojištění v nezaměstnanosti a na úrazové pojištění a také předcházení a nápravu diskriminace na základě pohlaví a věku.
Vláda také učinila prohlášení, že použije 100 miliard jüanů (asi 350 miliard Kč) fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti, aby pomohla stabilizovat zaměstnanost a odbornou přípravu.
