Proměna zeleně přináší změny do života na sprašové plošině

Sprašová plošina v Šan-si (Shanxi) je největší sprašovou oblastí na světě. V minulosti byla oblast známá svou ekologickou křehkostí a erozí půdy. Jako základna těžkého průmyslu trpělo město Tchaj-jüan (Taiyuan) silným znečištěním vzduchu a vody.

Od začátku tohoto století se Čínou přehnala snaha o zelený a udržitelný rozvoj a v údolí řeky Fen-che (Fenhe) a na mnoha dalších místech na plošiny byly provedeny projekty ekologické obnovy.

Tato zelená transformace dala obyvatelům nejen více možností pro volný čas a zábavu, ale pro mnohé se stala také zdrojem obživy.

Lyu Fuqin za poslední měsíc vysadil více než 1,3 hektaru sazenic meruněk.

„Dřív jsem kácel stromy, abych mohl vařit a rozdělat oheň, ale teď je sázím,“ řekl 52letý muž žijící v okrese Lin-sien (Linxian) ve městě Lü-liang (Lyuliang). Nyní je lesníkem a rozloučil se se svým dřívějším životem obyčejného farmáře, který se snažil vyjít s penězi.

Jako bývalá oblast sužovaná chudobou je 91 procent rozlohy města Lü-liang kopcovité a hornaté. V posledních letech město spojilo zalesňování a zmírňování chudoby, což nejen výrazně zlepšilo životní prostředí, ale také pomohlo skupině chudých domácností zvýšit své příjmy.

„Jako lesní plantážník nyní vydělávám více než 40 000 jüanů (asi 139 400 Kč) ročně,“ řekl Lyu a dodal, že postavil dvoupatrový dům a financoval svatbu svému nejmladšímu synovi.

Za posledních několik let se zalesňovacích projektů v Lü-liangu zúčastnilo téměř 100 000 lidí včetně 65 000 bývalých chudých domácností a jejich roční příjem na hlavu se zvýšil asi o 5000 jüanů (asi 17 400 Kč), ukazují oficiální údaje.

Kromě toho projekt zvýšil míru pokrytí lesů ve městě ke konci roku 2021 na 28,6 procenta.

Stereotyp náhorní sprašové plošiny jako místo vyprahlé a bez života se tiše mění. Podle oficiálních statistik se průměrné srážky v Lü-liangu zvýšily o 81,8 mm ročně od roku 2016 do roku 2020 a množství sedimentů tekoucích do Žluté řeky se snížilo o více než 7 milionů tun.

Vybudováním terasovitých polí na svazích za účelem rozvoje zemědělství v 60. a 70. letech 20. století se vesnice Ta-čaj (Dazhai) v okrese Si-jang (Xiyang) proslavila po celém světě. Oblast navštívilo asi 10 milionů domácích i zahraničních návštěvníků.

Vesničané však přestali budovat terasovitá pole a začali vracet zemědělskou půdu lesům a rozvíjejí ekoturismus.

Někdejší zemědělec, který kdysi vybudoval více než 53 hektarů terasovitých polí, v současnosti vrátil lesům asi 20 hektarů orné půdy.

„Dávám přednost práci zde než ve velkých městech,“ řekl 31letý rodák Li Zhenjiang, který dříve pracoval v Pekingu. Nakonec se ve vesnici usadil provozováním dvou obchodů se suvenýry a vydělával více než 100 000 jüanů (asi 349 000Kč) ročně.

Prostřednictvím rozvoje ekoturistiky dosáhl kolektivní příjem v Ta-čaj (Dazhai) v roce 2020 23 milionů jüanů (asi 80 milionů Kč) a roční příjem na hlavu dosáhl 26 000 jüanů (asi 90 000 Kč).

„Proč bych měl dojíždět, abych si vydělal na živobytí, když si můžu vydělat peníze na dosah ruky? Jak se životní prostředí bude zlepšovat, vesnice bude v budoucnu prosperovat,“ řekl Li.


BRInfo

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.