Čínská cesta k udržitelné dopravě – 1949–1978

Jaro v čínském dopravním sektoru přišlo v období 1949–1978.

Po založení Čínské lidové republiky v roce 1949 dala čínská vláda jasně najevo, že by měly být vytvořeny určité základní podmínky pro obnovení čínského dopravního sektoru. Země opravila zařízení a vybavení a obnovila vodní, pozemní a leteckou dopravu. Renovovala nebo stavěla železnice, dálnice, přístavy, doky a civilní letiště. Také vybagrovala hlavní vodní cesty, otevřela nové mezinárodní a vnitrostátní vodní a letecké trasy, rozšířila svou poštovní síť a zvýšila dodávky dopravních zařízení.

Sebedůvěrou, tvrdou prací a nebojácným duchem čelili Číňané skličujícím výzvám a snažili se vybudovat a rozvinout novou dopravní síť po celé zemi.

Dokončení dálnic S‘-čchuan–Tibet (Sichuan–Tibet) a Čching-chaj–Tibet (Qinghai–Tibet) v roce 1954 znamenalo konec Tibetu bez moderní dálnice. Stal se zázrak v historii výstavby silnic na střeše světa s nelítostnou geografií. Budování těchto dvou cest podpořilo nového ducha, který se vyznačoval „žádným strachem z útrap nebo smrti, houževnatým bojem, ochotou obětovat se, úzkými vazbami mezi armádou a lidmi a také etnickou jednotou“.

1. srpna 1950 byly zahájeny letecké trasy Tchien-ťin–čchung-Čching (Tianjin–Chongqing) a Tchien-ťin–Kuang-čou (Tianjin–Guangzhou) obě přes Chan-kchou (Hankou). Start těchto linek historicky označovaných „dívčí lety 1. srpna“ znamenal oficiální otevření vnitrostátních civilních leteckých linek Čínské lidové republiky.

Po překonání útrap a obtíží bylo v tomto období v Číně dosaženo řady „průlomů“. Po zprovoznění železnice Čcheng-tu–Čchung-čching (Chengdu–Chongqing), první čínské železniční magistrály postavené nezávisle a kompletně z domácích materiálů, země vybudovala další železniční tratě po celé zemi včetně železnice Pao-ťi–Čcheng-tu (Baoji–Chengdu), železnice Jing-tchan–Sia-men (Yingtan–Xiamen), železnice Pao-tchou–Lan-čou (Baotou–Lanzhou), železnice Lan-čou–Sin-ťiang (Lanzhou–Xinjiang), železnice Čcheng-tu–Kchun-ming (Chengdu–Kunming) a železnice Chu-nan–Kuej-čou (Hunan–Guizhou). První nákladní automobil Jiefang debutoval v roce 1956 a brzy z výrobních linek sjely vozy Dongfeng a Hongqi. První čínský silniční a železniční most přes řeku Yangtze byl otevřen do provozu. Dongfeng, první čínská samostatně navržená a postavená zaoceánská nákladní loď o nosnosti 10 000 tun, byla dodána v roce 1965 a položila základy pro stavbu velkých plavidel nad 10 000 tun. Dokončení první linky metra v Pekingu v roce 1969 zpestřilo systém veřejné dopravy hlavního města. Čína také postavila Dalian New Port, svůj první námořní ropný přístav třídy 100 000 tun. Čína zaznamenala více leteckých a lodních linek a rozšiřující se poštovní síť. Její dopravní systém se propojil se zbytkem světa a ukázal silnou vitalitu země.

Během tohoto období obrovských změn Čína transformovala svůj slabý a zastaralý dopravní sektor a vydala se na novou cestu udržitelného rozvoje.


BRInfo

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *