Čínská vláda si již dlouho stanovila „dvojitý uhlíkový cíl“ pro změnu klimatu, konkrétně maximální emise oxidu uhličitého do roku 2030 a uhlíkovou neutralitu do roku 2060.
V červenci tohoto roku byl zahájen čínský trh s uhlíkem, což znamená oficiální spuštění největšího trhu s uhlíkem na světě.
Čína nedávno oznámila, že bude silně podporovat rozvoj zelené a nízkouhlíkové energetiky v rozvojových zemích a že mimo Čínu nebudou postaveny žádné nové energetické projekty spalující uhlí.
Do konce roku 2021 se čínské emise oxidu uhličitého na jednotku HDP sníží o přibližně 48,4 % ve srovnání s rokem 2005, čímž překročí 40–45% snížení, za které se zavázalo mezinárodní společenství.
Čínská ekonomika v současnosti roste středním až vysokým tempem a emise uhlíku obecně rostou a ještě nejsou na svém vrcholu.
„Dělat z Číny obětního beránka na změnu klimatu je zbabělé a nevhodné,“ objevilo se v Morning Star 31. října. Článek zmiňuje, že pokud jde o emise oxidu uhličitého na hlavu, Čína v současné době vypouští kolem 7,3 tuny ve srovnání s 15,2 tuny v USA.
V EU bylo v roce 2016 instalováno 101 GW fotovoltaické kapacity oproti 78 GW v Číně. Dnes je srovnání čísel opačné. Čína má 204 GW a EU má 134 GW.
Totéž platí pro větrnou energii. V roce 2014 byla instalovaná větrná energie v EU 128 GW a v Číně 114 GW. V současné době je to 281 GW v Číně a 201 GW v EU.
Čína vyrábí 80 % světových fotovoltaických modulů a vlastní více než 2/3 světových vysokorychlostních elektrických vlaků. Čína má téměř tolik elektromobilů jako USA a EU dohromady a 57 % investic do energetických projektů Hedvábné stezky směřuje do obnovitelné energie, oproti 28 % před dvěma lety.