Od záchrany nejvzácnějšího primáta na Zemi od vyhynutí až po doprovod epického dobrodružství putování divokých slonů deštným pralesem a džunglí z betonu, ekologové široce tleskali příspěvku Číny k zachování biologické rozmanitosti.
Chajnanský gibbon, nejohroženější ze všech gibbonů, je endemický na jihočínském ostrově Chaj-nan (Hainan).
Chajnanský gibbon, přezdívaný jako „Obří panda z Chaj-nanu“, se v současné době nachází pouze v jediné rezervaci, přírodní rezervaci Pa-wang-ling (Bawangling), která je součástí národního parku Hainan Tropical Rainforest.
Dříve v březnu monitorovací tým zjistil, že dvě ze skupin chajnanských gibbonů rozrostly o dvě mláďata, jedno sedm měsíců staré a druhé šest měsíců staré, která jsou v dobrém zdravotním stavu a dobrém stadiu růstu, čímž se populace chajnanských gibbonů zvětšila z pouhých sedmi až devíti jedinců v 80. letech na pět skupin s celkem 35 jedinci.
V neděli byla na Světovém kongresu pro ochranu přírody (WCC), který probíhal online i v Marseille v jižní Francii od 3. do 11. září, zveřejněna zpráva s názvem „Případová studie chajnanský gibbon: Účinná záchrana kriticky ohrožených druhů“.
Tento případ byl „velmi důležitým příkladem toho, jak můžeme být úspěšní při ochraně vysoce ohrožených druhů,“ řekl Russell Mittermeier, předseda skupiny primátů Komise pro přežití druhů (SSC) Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN), která je společným hostitelem WCC Marseille s francouzskou vládou.
Vance Martin, prezident americké nadace WILD Foundation, řekl společnosti Xinhua, že ochrana chajnanských gibbonů je „velmi pozoruhodným příkladem praktické ochrany a mezinárodní spolupráce“ a „úspěšným modelem, který svět potřebuje“.
„Ten případ je velmi zvláštní. Kvůli svému extrémně nízkému počtu měl tento druh vyhynout, ale nestalo se tak. Proč? Kvůli opravdu osvícenému vedení, mezinárodní spolupráci a odborníkům, kterým na výsledku opravdu záleží,“ řekl společnosti Xinhua.
„A existuje jedinečný způsob, jakým vedení zapojilo místní komunitu, a místní komunita to chtěla udělat. Takže provedením těchto několika odlišných prvků druh překročil hranici vyhynutí a nyní se úspěšně množí,“ řekl.
Epickou cestu putujících slonů v jihozápadní čínské provincii Jün-nan (Yunnan), která letos v létě ožila na sociálních sítích, citovalo také mnoho odborníků, aby ilustrovali úspěch Číny při zachování biologické rozmanitosti.
Začátkem tohoto roku odešlo ze své přírodní rezervace stádo 14 divokých asijských slonů – druh pod ochranou úrovně A. Stádo putovalo směrem na sever asi 500 km jihozápadní provincií Jün-nan, aby se v srpnu vrátilo do své džungle.
Během cesty sloni bořili lidem obydlí, žvýkali jejich úrodu a kalili vodu. Evakuováno bylo asi 150 000 obyvatel, „skupině sloních turistů“ bylo poskytnuto přes 180 tun jídla a mnoho vozidel a dronů bylo nasazeno ke sledování a vedení jejich cesty domů.
„Kamkoli sloní stádo šlo, lidé tiše ustoupili,“ řekl prezident IUCN Zhang Xinsheng v rozhovoru pro společnost Xinhua. „Všichni, od vesničanů, kteří nechali pošlapat svou úrodu, až po diváky, kteří sledovali živý přenos, projevovali vůči tomuto ohroženému druhu toleranci a lásku.“
„Byl to živý příklad čínských úspěchů při podpoře harmonického soužití lidí a přírody,“ řekl.
Provincie Jün-nan, které se pro její bohatou biologickou rozmanitost přezdívá „království rostlin a živočichů“, provedla více než 120 ochranářských programů na záchranu více než 100 ohrožených druhů včetně slona asijského a langura čínského.
Tyto programy zvýšily počet asijských slonů ze 193 na 300 a langurů čínských z více než 1000 na více než 3300.
Prezident IUCN rovněž uvedl další případy v Číně, například pandu obrovskou, jejíž zranitelnost byla na seznamu IUCN snížena z „ohrožené“ na „zranitelnou“, a tibetské antilopy snížené z „ohrožených“ na „téměř ohrožené“.
„Posuny na červeném seznamu ukazují zlepšení výsledků ochrany,“ řekl. „Čína má mnoho úspěšných případů.“
Profesor ekologie na univerzitě ve Franche-Comte Patrick Giraudoux, který začal pracovat na biologické rozmanitosti s čínskými kolegy od 90. let minulého století, zaznamenal obrovské zlepšení povědomí o životním prostředí mezi Číňany.
„V devadesátých letech bylo možné dřevo těžit zcela volně, ale nyní se ochrana životního prostředí a druhů stala v Číně nejvyšší prioritou,“ řekl.
Alexandre Ricard, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pernod Ricard, jednoho z hlavních francouzských producentů vína a lihovin a partner IUCN, řekl společnosti Xinhua, že jeho společnost nedávno podepsala partnerství s nevládní organizací Conservation International o zalesňování mangrovů na ostrově Chaj-ling (Hailing) v jižní provincii Kuang-tung (Guangdong).
„Vztah byl extrémně pozitivní,“ řekl. „To, co vidím (v Číně), je skutečné povědomí našich spotřebitelů a široké veřejnosti, zejména pokud jde o boj proti znečištění.“
Martin, zkušený odborník IUCN na mezinárodní ochranu přírody a ochranu divočiny, řekl, že „příklad Číny s ekologickou civilizací je přesně to, co svět potřebuje udělat“.
„Pokud se podíváte na to, co se děje s novým systémem národních parků v Číně, které byly vybrány zejména za účelem záchrany nejen zvířat, ale i flóry a fauny, je ochrana přírody v Číně moderním globálním příkladem,“ řekl Martin, který byl v Číně mnohokrát.
Všechny provincie v Číně vyznačily „ekologické červené čáry“ a zóny ohraničené „červenými čarami“ mající dohromady plochu až čtvrtiny celkové rozlohy země.
„Zachráněním divokého prostředí nejenže umožníte druhům, aby se rozmnožovaly samostatně, ale zachraňujete veškerou biodiverzitu a vytváříte klima a řešení, v zásadě vytváříte a posilujete produkci služeb podporujících život pro celý život,“ řekl Martin.
„V Číně se tedy odehrává velký obrazový příběh, který je skutečným, moderním globálním příkladem toho, jak musíte postupovat při ochraně přírody,“ řekl.
