Vzhledem k tomu, že čínský tlak na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060 klade zvýšený důraz na větrnou energii, odborníci tvrdí, že přesun větrných farem do hlubších vod by mohl eliminovat některé problémy v oblasti větrné energie na moři a pomoci rozšířit flotilu turbín.
Nový závod provozovaný dánským výrobcem lopatek větrných turbín LM Wind Power minulý pátek zahájil výrobu 107metrových lopatek – jedny z nejdelších lopatek na světě – ve východočínské provincii Fu-ťien (Fujian). Očekává se, že lopatky sjedou z výrobní linky letos v říjnu a doplní řadu čínských komponentů větrných turbín dostupných pro větrné farmy doma i v zahraničí.
Závod se nachází v průmyslovém parku o rozloze 66,7 ha, který provozuje divize Fujian společnosti China Three Gorges Corporation, která je vývojářem největšího čínského vodního projektu vznikajícího od roku 1994 v provincii Čchu-pej (Chu-pej) ve střední Číně.
Před společností LM se v průmyslovém parku usadily domácí společnosti jako Xinjiang Goldwind Science & Technology Co., Ltd. a Dongfang Electric Corporation Limited a vyráběly elektrické generátory, lopatky a další komponenty.
V zátoce vedle průmyslového parku se nachází 59 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem přes 357,4 megawattu a roční produkcí elektřiny 1,4 miliardy kWh.
V pobřežních provinciích Číny nyní převládají offshore větrné farmy podobné velikosti a rozsahu. Celková instalovaná kapacita větrné energie na moři byla do konce roku 2020 9 gigawattů, což je celosvětově druhé místo.
Cíle Číny spočívající v dosažení maximálních emisí uhlíku do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060 vyžadují podle odborníků větší závislost na čistých energetických zdrojích, jako jsou fotovoltaická energie a větrná energie, a větrná energie na moři si získává s vyspělou technologií zvláštní pozornost.
„Větrná energie na moři je v Číně připravena na další rozvoj díky pomoci podpůrných politik a snižování nákladů díky zlepšujícímu se domácímu průmyslovému řetězci,“ řekl Wang Zhongyao, viceprezident Čínského institutu pro obnovitelnou energii v Číně, na summitu o čisté energii v Čang-čou (Zhangzhou) v červnu.
Oficiální údaje ukazují, že nová čínská kapacita větrné energie na moři v roce 2020 činila 3,06 gigawattu, což je přibližně polovina celosvětového součtu. Náklady jsou však stále příliš vysoké a zdroje na pobřeží jsou příliš omezené na to, aby se větrná energie na moři stala významnějším přispěvatelem do energetické struktury Číny.
V blízkosti pobřeží byly pro větrné farmy zakresleny ekologické čáry na ochranu mangrovů, korálových útesů, významných ústí řek, přílivových ploch, ohrožených druhů a rybolovných zdrojů. Trasy migrace ptáků jsou podle nařízení Státní správy pro oceán pro větrné turbíny zakázané.
Budoucnost pobřežních větrných farem, říkají odborníci, spočívá ve vodách dále do oceánu s hloubkami přes 50 metrů nebo přes 70 kilometrů od pobřeží.
Očekává se, že větrná energie na moři bude v roce 2050 představovat 10 procent celkové výroby energie a 70 procent technického potenciálu je v hlubších vodách vhodných pro větrné farmy plovoucí na hladině oceánu, spíše než jejich zakládání do oceánského dna, řekl Dolf Gielen, ředitel inovačního a technologického centra Mezinárodní agentury pro energii z obnovitelných zdrojů.
Tímto směrem již proudí investice. Například Čang-čou staví průmyslovou základnu větrné energie na moři v hlubších vodách. Celková instalovaná kapacita potenciálních větrných elektráren ve vodách poblíž města je až 50 gigawattů.
„Investovali jsme dalších 10 miliard jüanů (asi 33 miliardy Kč) do výroby vodíku z mořské vody,“ řekl Jin Yunshan, senior viceprezident firmy pro čistou energii v Kuang-tungu (Guangdong).
Energie vyráběná z větrných turbín v hlubších vodách může být použita k výrobě vodíku pro blízké petrochemické podniky a může pomoci místním komunitám v ekonomice s nulovými emisemi uhlíku, dodal Jin.
„S budoucími průlomy ve velkokapacitních plovoucích větrných turbínách se čínská pobřežní větrná energie vydá dále na moře a stane se významnou hnací silou při realizaci uhlíkových cílů,“ řekl Wang.
