Železniční doprava z Číny do Evropy a Střední Asie se stává stále populárnějším prostředkem mezinárodní nákladní dopravy.
Skvělým příkladem toho je Ťi-nan (Jinan), hlavní město východočínské provincie Šan-tung (Shandong). Z železniční stanice umístěné uvnitř města dnes odjel tisící nákladní vlak.
Náklad, který obsahuje zboží v hodnotě přibližně 3,35 milionu dolarů (asi 70 milionů Kč), má překročit čínské hranice přes severozápadní pozemní přístav Horgos a do 12 dnů dorazit do Kazachstánu.
V prvních čtyřech měsících letošního roku odjelo z Ťi-nanu do Evropy a Střední Asie celkem 186 nákladních vlaků, což je nárůst o 32,9 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
V současné době vlaky odjíždějící z Ťi-nanu spojují 46 měst v 19 zemích a přepravují automobily, domácí spotřebiče, mechanická zařízení a další exportní zboží.
Hedvábná stezka původně vedla ze Si-anu (Xi’an), bývalého hlavního města Číny, přes Lan-čou (Lanzhou) do oázy Tun-chuang (Dunhuang), kde se rozdělila na hlavní (severní) a jižní trasu.
Byla přibližně 12 tisíc kilometrů dlouhá a byla používána od 3. století před naším letopočtem až do 17. století našeho letopočtu, kdy byla nahrazena námořní cestou do Číny objevenou kolem roku 1650.
Obnova a rozvoj železničního spojení mezi Čínou a Evropou a Střední Asií se stala jedním z klíčových prvků iniciativy Nové hedvábné stezky, kterou představil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013. Myšlenka se zrodila v roce 2008, kdy byla podepsána dohoda o zjednodušení pravidel nákladní železniční dopravy, tj. úmluva SMGS.
Rozvoj dopravních koridorů je v souladu s dlouhodobou strategií Pekingu, která podporuje obchod se Střední Asií a EU a stimuluje hospodářský rozvoj ve vnitřních čínských provinciích.
Nespornou výhodou železniční dopravy je vyplňování mezery mezi pomalou a levnou námořní dopravou a rychlou a drahou leteckou dopravou. Doba pro leteckou přepravu zboží z Číny do Evropy je 5–9 dní, železnicí 15–19 dní a po moři 37–50 dní.
