Čínský rozvojový model nabídl zemím „vize skutečně postmoderní civilizace“, uvedli vědci na nedávno uzavřeném 14. mezinárodním fóru o ekologické civilizaci.
Každoroční událost pořádaná Claremont Colleges, konsorciem sedmi kalifornských soukromých vysokých škol, je jedním z největších fór o ekologické civilizaci na světě, které sdružuje kreativní akademiky, aktivisty, umělce, neziskové vůdce a vládní úředníky.
Během letošního šestidenního online fóra se účastníci zaměřili na hledání udržitelných řešení, která se zabývají nejen zhoršováním životního prostředí, sociální nerovností a toxickou industrializací, ale také jejich základními příčinami.
Využívání lidí a planety za účelem zisku nadnárodními korporacemi vedlo k bezprecedentní koncentraci bohatství, systémovému rasismu a toxické planetě, varovali odborníci.
„Každý musí jíst,“ řekl agentuře Xinhua v sobotu Gaoming Jiang, profesor z Čínské akademie věd a bývalý zástupce výkonného ředitele Čínské nadace pro ochranu biodiverzity a zeleného rozvoje. „Přesto průmyslové zemědělství, toxické chemikálie a vyčerpání půdy ohrožují blahobyt budoucích generací.“
Poukázal na to, že skutečná ekologická civilizace vyžaduje regenerativní zemědělské systémy, které kombinují starodávné, domorodé a nové udržitelné postupy, které upřednostňují biologickou rozmanitost, zdraví půdy, revitalizaci venkova a dodržují šest NE ekologického zemědělství: NE chemickým hnojivům, NE herbicidům, NE pesticidům, NE plastovým fóliím, NE hormonům a NE geneticky modifikovaným organismům.
Účastníci prozkoumali současné ekonomické a fiskální politiky, jejichž cílem je posílit ekonomické příležitosti, sociálně-politickou rovnováhu a zemědělské techniky, které nevyžadují neudržitelné využívání planety.
V Číně posiluje hnutí „Milujte svůj domov“ a vládní politika upřednostňuje příležitosti, které umožňují mladým lidem a farmářům vydělat více peněz bez opuštění venkova, uvedl Sit Tsui, docent z Institutu pro rekonstrukci venkova na Jihozápadní univerzitě v Číně.
„Spolupracujeme s místními vládami a vesnicemi, abychom pomohli zlepšit postupy spravedlivého obchodu pro zemědělce a zvýšili jejich životní úroveň pomocí komunitních kolektivů a družstev, aby mohli prodávat své zboží za vyšší ceny,“ vysvětlil Tsui.
Wen Tiejun, výkonný děkan Institutu pokročilých studií udržitelnosti na čínské univerzitě Renmin, řekl agentuře Xinhua, že hnutí za revitalizaci venkova je základem pro vytvoření skutečné ekologické civilizace.
„Nyní se čínský průmysl odvrací od zámořských trhů ke službě místní poptávce. Tím se sníží také velký dovoz, spotřeba energie a požadavky na suroviny,“ uvedl.
David Bollier, autor a spoluzakladatel Commons Strategies Group, mezinárodní aktivistické a výzkumné platformy na podporu růstu komunitních projektů po celém světě, věří, že místní komunity budou hybnou silou změny směrem k ekologické civilizaci.
„S místními podsystémy existuje větší prostor pro změny, experimentování a inovace,“ řekl.
„V oblasti myšlení nám Čína nabízí vize skutečně postmoderní civilizace, která záměrně integruje velkou a starodávnou kulturu s tím nejlepším z moderní vědy a vášní léčit rány, které moderní doba způsobila,“ řekl John Cobb, zakladatel a ředitel Cobbova institutu pro ekologické civilizace a zakládající prezident kalifornského Institutu pro postmoderní rozvoj Číny, amerického think tanku a neziskové organizace.
„Řešení pro ekologickou civilizaci musí pocházet zevnitř,“ řekl Wm. Andrew Schwartz, výkonný ředitel Centra pro procesní studia. „Bude to vyžadovat bezprecedentní spolupráci – všichni pracujeme společně se společnou vizí lepšího zítřka.“
