15. května tohoto roku přistála na Marsu sonda Tianwen-1 s roverem Zhurong na palubě.
Sonda vyrazila z kosmodromu Wen-čchang (Wenchang) v ostrovní provincii Chaj-nan (Hainan) v červenci 2020 a v únoru tohoto roku poté, co urazila 475 milionů kilometrů, vstoupila na oběžnou dráhu Marsu. Přistála na planině Utopia Planita v severní cirkumpolární zóně Marsu. Čínská mise je po NASA druhou v historii. Předtím havarovalo na povrchu mnoho strojů. Je to velký úspěch, na kterém se pracuje již několik let.
Dr. David Flannery z Queensland University of Technology (QUT) v rozhovoru pro agenturu Xinhua ocenil úspěšné přistání čínského roveru na Marsu a uvedl, že připravuje půdu pro efektivnější mise v budoucnu a pomáhá vědcům získat jasnější obraz o rudé planetě.
„Myslím si, že se jedná o mimořádně vzrušující úspěch čínské vesmírné agentury a cíle této mise odrážejí cíle mezinárodní planetární komunity,“ uvedl vědec.
Jako člen vědeckého týmu NASA Mars Mission Flannery poukázal na to, že přistání roveru na Marsu je technicky velmi obtížné, protože je třeba překonat mnoho technologických překážek. Vyžaduje extrémně přesnou navigaci a je výzvou v komunikaci mezi člověkem a strojem.
Proto je důležité během této mise vyvinout technologické postupy, které lze použít v následných, ještě náročnějších misích.
Flannery uvedl, že rover má mnoho měřicích schopností včetně laserem indukované rozpadové spektroskopie, která umožňuje vědcům vystřelit laser na horninu a analyzovat chemické složení horniny ze vzdálenosti několika metrů bez ohrožení roveru.
Na roveru je také magnetometr, který vědcům pomůže lépe pochopit měnící se magnetické pole Marsu v průběhu času. Instalovaný radar pronikající pod povrch Marsu pomůže korelovat tvorbu skalní útvarů. Vozidlo Zhurong, pojmenované podle boha ohně ze starověké čínské mytologie, váží 240 kilogramů, má solární pohon, šest kol a výšku 1,85 metru.
