Obchod mezi Čínou a EU vzkvétá navzdory překážkám, což je přínosem pro mnoho firem

Mnoho společností v Evropské unii (EU) a Číně potěšilo, že v roce 2020 došlo k boomu bilaterálního obchodu mezi EU a Čínou – rokem, který byl poznamenán blokádami a průmyslovými poruchami v důsledku omezujících opatření zavedených k omezení šíření covid-19.

Statistický úřad Eurostat v pondělí uvedl, že Čína se v loňském roce stala hlavním obchodním partnerem EU a předstihla USA.

Únijní dovoz z Číny v roce 2020 meziročně vzrostl o 5,6 procenta na 383,5 miliardy eur (9,9 miliardy Kč) a vývoz vzrostl o 2,2 procenta na 202,5 ​​miliardy eur. Podle Eurostatu mezitím došlo v obou směrech k výraznému poklesu obchodu mezi EU s USA.

Vzhledem k celkovému propadu globálního obchodu uprostřed stále zuřící pandemie lze dynamický růst obchodu mezi Čínou a EU skutečně považovat za těžce vydobyté vítězství, což bylo částečně způsobeno silnou spoluprací obou stran při potlačování pandemie covid-19.

10. února konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) ve své čtvrtletní „Globální obchodní aktualizaci“ uvedla, že globální obchod v roce 2020 poklesl zhruba o devět procent oproti stavu před rokem.

VÝHODY OBCHODU

„Evropské společnosti, zejména z automobilového průmyslu a luxusního průmyslu, v současné době těží z oživení čínského trhu,“ uvedl Jost Wuebbeke, ředitel společnosti Sinolytics, berlínské poradenské společnosti se specializací na Čínu, se zvláštním zaměřením na čínskou technologickou a digitální proměnu.

Podle Wuebbekeho existují dva trendy nepřetržitého vývoje objemu obchodu.

Na jedné straně oživení Číny ve druhém čtvrtletí roku 2020 vytvořilo stabilní poptávku po evropských produktech, zejména v automobilovém a luxusním zboží. Na druhou stranu prodloužený lockdown v Evropě vytvořil obrovskou poptávku po elektronice, zábavním a zdravotnickém zboží, které se v mnoha případech vyrábí v Číně.

Čína zůstává důležitým cílem německých vývozců strojů, vozidel a automobilových dílů, elektronických zařízení a chemikálií. Wuebbeke věří, že růstový potenciál čínského trhu je „stále obrovský“.

„Obchod je zdrojem hospodářského růstu,“ komentovala Claudia Vernotti, spoluzakladatelka a ředitelka ChinaEU, fóra na podporu obchodní spolupráce v procesech digitalizace a hi-tech oborech evropských a čínských společností.

„Jelikož hlavní evropské země vstoupily do řady po sobě jdoucích lockdownů, mohli se Evropané spolehnout na dodávky elektroniky a zdravotnického zboží do Číny,“ poznamenala.

„Aby celosvětově vzrostla poptávka, je zoufale zapotřebí návrat k běžným ekonomickým aktivitám, což lze zaručit pouze širokou a rychlou distribucí vakcín po celém světě,“ uvedl Vernotti.

Hanna Lauren, ředitelka obchodní politiky Konfederace finského průmyslu (EK), uvedla, že se očekávají zprávy o rostoucím objemu obchodu mezi EU a Čínou, protože čínská ekonomika se rychle vzpamatovala z covid-19 a v zemi byla poptávka po evropském zboží, zatímco Evropa dovážela mimořádně velké množství dodávek čínského zdravotnického sektoru pro boj s pandemii.

Čína byla jedinou hlavní ekonomikou na světě, která v roce 2020 zaznamenala růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta, zatímco podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) došlo v globální ekonomice ke snížení zhruba o 3,5 procenta.

DOBRÉ VYHLÍDKY S DOHODOU CAI

Srbský ekonom Goran Nikolic v článku pro web srbského veřejnoprávního televizního vysílání RTS napsal, že „Čína se stala největším exportním trhem pro EU v průběhu roku 2020 a na samém konci roku 2020 byla další podpora … závěrem jednání Komplexní dohody o investicích s EU (CAI), a to navzdory snahám Washingtonu ji zmařit.“

„Očekává se, že tato„ dohoda“ dále posílí již tak silnou spolupráci mezi oběma ekonomickými giganty,“ napsal Nikolic.

Bernard Dewit, předseda belgicko-čínské obchodní komory, uvedl, že tento povzbudivý vývoj ukázal, jak je důležité udržet dynamiku.

„S Čínou bychom měli mít i nadále silné obchodní vztahy,“ řekl Dewit. „Čína je světovou vzkvétající ekonomikou a je v zájmu EU a společností v EU, aby s Čínou měly úzké obchodní vztahy.“

Závěr sedmi let jednání o CAI v prosinci poskytl další – a zásadní – ekonomický stimul.

Dewit popsat dohodu jako „velký krok vpřed“ a uvedl, že kompromis dosažený mezi oběma stranami je dobrým znamením, ačkoli návrh dokumentu ještě musí být schválen Evropským parlamentem a vnitrostátními zákonodárnými orgány členských států EU.

Dewit uvedl, že je nutné, aby se dva největší trhy světa – Čína s počtem obyvatel 1,4 miliardy a 27členná EU se 450 miliony – snažily zlepšit své hospodářské vazby. „Myslím si, že je v zájmu obou stran, aby se zlepšily, dále si vyměňovaly, případně vyjednaly nové společné důvody ve prospěch obou stran a nakonec i celého světa.“

Markku Lehmus, vedoucí prognózování ve Výzkumném ústavu finské ekonomiky (ETLA), uvedl, že budoucí obchodní vztahy mezi EU a Čínou částečně závisí na tom, „jak bude EU schopna vyvážit opatření s ohledem na americko-čínské vztahy“.

Lehmus dodal, že díky CAI budou podniky v EU lépe připraveny na budoucnost.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *