Dávné hedvábné stezky

Zhang Qian, královský vyslanec v čínské dynastii Han kolem roku 140 př. n. l., opustil Chang’an, hlavní město dynastie Han. Putoval na západ na misi míru a otevřel pozemní cestu spojující východ a západ, odvážný podnik, který se stal známým jako cesta Zhang Qiana do západních oblastí. O staletí později, v letech dynastií Tang, Song a Yuan, se takové hedvábné stezky rozeběhly jak po souši, tak po moři. Své stopy na těchto starodávných cestách zanechali velcí dobrodruz, včetně čínského Du Huana, italského Marca Pola a marockého ibn Batutaha. Na počátku 15. století podnikl Čeng He, slavný čínský navigátor v dynastii Ming, sedm cest do západních moří, což je čin, který si dodnes pamatujeme. Tito průkopníci získali své místo v historii ne jako dobyvatelé válečnými loděmi, zbraněmi nebo meči. Spíše na ně vzpomínáme jako na přátelské vyslance, kteří vedli velbloudí karavany a pluli na lodích plných pokladů. Z generace na generaci si hedvábné stezky cestovatelé vybudovali jako most pro mír a spolupráci východu se západem.

Starodávné hedvábné stezky nesloužily pouze obchodu, ale posílily též tok znalostí. Těmito cestami se na západ dopravovalo čínské hedvábí, porcelán, lak a železné zboží, zatímco do Číny se dostávaly pepř, len, koření, hrozny a granátová jablka. Prostřednictvím těchto cest si buddhismus, islám a arabská astronomie, kalendář a medicína našly cestu do Číny, zatímco čtyři velké čínské vynálezy a chov bource morušového se rozšířily do dalších částí světa. Ještě důležitější je, že výměna zboží a know-how podnítily nové nápady. Například buddhismus vznikl v Indii, rozkvetl v Číně a byl obohacen v jihovýchodní Asii. Konfucianismus, který se narodil v Číně, si získal uznání evropských myslitelů, jako jsou Leibniz a Voltaire. V tom spočívá přitažlivost vzájemného učení.

Starodávné hedvábné stezky byly svědky rušných scén setkávání a obchodu jak na pevnině, tak na lodích vplouvajících do přístavů. Podél těchto hlavních tepen interakce volně proudil kapitál, technologie a lidé a široce se sdílelo zboží, zdroje a výhody. Dávným vzkvétajícím městům, jako byly Alma-Ata, Samarkand a Chang’an, a přístavům Sur a Kuang-čou (Guangzhou) se dařilo stejně jako Římské říši a královstvím Parthia a Kushan. Čínské dynastie Han a Tang vstoupily do zlatého věku. Starověké hedvábné stezky přinesly těmto regionům prosperitu a podpořily jejich rozvoj.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *