Když se Čína vyrovnala s výzvami, které přinesla epidemie covid-19 a globální ekonomická recese, stala se v loňském roce hlavní destinací pro nové přímé zahraniční investice (FDI) a zavedla řadu politik k dalšímu zlepšení svého podnikatelského prostředí.
Nedávná zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji ukazuje, že země zastavila globální sestupný trend a zaznamenala 4procentní růst příjmů. Tím v roce 2020 předběhla Spojené státy jako dosud největšího příjemce.
V high-tech odvětvích došlo k nárůstu o 11 procent, zatímco přeshraniční fúze a akvizice, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, vzrostly podle zprávy o 54 procent.
Zpráva uvádí, že návrat k pozitivnímu růstu HDP a čínské vládní programy usnadňující investice pomohly stabilizovat investice po rychlém lockdownu.
Čína byla pravděpodobně jedinou významnou ekonomikou, která zaznamenala růst v roce 2020, přičemž její HDP meziročně vzrostl o 2,3 procenta a poprvé překročil prahovou hodnotu 100 miliard jüanů (asi 333 miliard Kč).
Ve snaze podpořit mnohostranné obchodování dokončila země v prosinci jednání o investiční dohodě s Evropskou unií a v listopadu podepsala Regionální komplexní hospodářské partnerství, největší obchodní pakt na světě.
Jelikož si čínská ekonomika udržuje dynamiku oživení, hodlá země letos přilákat zahraniční investory podporou investic do více průmyslových odvětví, zkrácením negativních seznamů pro zahraniční investice a dalším rozšířením sítě volného obchodu.
Ve středu vstoupí v platnost revidovaný průmyslový katalog, který uvádí další odvětví podporující zahraniční investice. Nová verze má podle ministerstva obchodu (MOC) na seznamu dalších 127 položek.
Pro další otevření svého trhu představila Čína koncem června loňského roku nové, zkrácené negativní seznamy pro zahraniční investice a počet sektorů, které jsou pro zahraniční investory omezeny, se snížil na 33 ze 40 v roce 2019.
Čína je mezitím ochotna podepsat dohody o volném obchodu a podpořit liberalizaci a usnadnění obchodu a investic s více partnery, řekl minulý týden mluvčí MOC Gao Feng na tiskové konferenci.
Řekl, že země urychlí jednání o dohodě o volném obchodu mezi Čínou, Japonskem a Korejskou republikou, bude prosazovat jednání o dohodě o volném obchodu mezi Čínou a Zálivem, Čínou a Norskem a Čínou a Izraelem a zváží připojení ke Komplexní a progresivní dohodě o transpacifickém partnerství.
Gao uvedl, že Čína bude aktivně zkoumat pravidla volného obchodu, která jsou v souladu s převládajícími mezinárodními pravidly, a plnit reformní a rozvojové požadavky země.
Země podle Gaoa dále zvýší podíl zboží s nulovou celní sazbou pro obchodování, usnadní tržní přístup pro obchod se službami a investice a bude se aktivně účastnit jednání o pravidlech obchodu v nových oblastech, jako je digitální ekonomika a ochrana životního prostředí.
Zahraniční investoři zůstali optimističtí a oddaní čínskému trhu.
Britská obchodní komora v Číně v nedávném průzkumu uvedla, že mezi britskými společnostmi existují velká očekávání ohledně ekonomických vyhlídek Číny.
Průzkum uvádí, že 82 procent společností uvádí tržní potenciál jako důvod pro zvýšení investic v roce 2021 a společnosti očekávají, že rozšíří své čínské kanceláře v průměru o 13 lidí.
Podle průzkumu zůstává Čína prioritním trhem pro globální investiční plány většiny britských společností a dodává, že jen velmi málo společností podniklo jakékoli kroky k přemístění svých dodavatelských řetězců z Číny.